Festival amatérské malby v galerii Kotelna

Letos v květnu se sešli amatérská díla a jejich tvůrci na festivalu amatérské malby (FAM) v říčanské galerii Kotelna již pojedenácté. Jako vždy šlo o netradiční kulturní zážitek, při němž je koncentrováno v prostoru  s nezaměnitelnou industriální atmosférou přes stovku děl od přibližně 50 autorů. Obrazy malované nejrůznějšími technikami i sochy se liší co do nápadů i řemeslného zpracování. V tom nacházím největší půvab tohoto festivalu, protože v pestré paletě zdánlivé „neumělosti“ si každý může najít to „své“ dílo, které ho osloví, případně se nechá inspirovat a „nakopnout“ k vlastní tvorbě! Abstrakce usedá vedle klasické krajinomalby, sociální témata se potkávají s psychologickými, sochy z různých materiálů se usmívají na asambláže. Proto neváhejte a nejpozději příští květen do Kotelny vyražte! Nebo i dříve, na výstavu či nákup děl některých současných českých tvůrců nebo třeba zajímavý workshop.

Pro mě osobně byla letošní účast na FAM odměněna tou nejkrásnější zpětnou vazbou. A sice tím, že děti ze školy, které na výstavu zavítaly, prý nejvíce zaujaly moje dva obrázky, „Dobijte si baterky“ a „Muž a žena“. Přiznávám, že u obou mých dílek jde spíše o nápad než dokonalou malbu, ale jak vidno, čirý amatérismus mým obrazům neubírá na sdělení a sdílnosti. A to mi opravdu dobíjí baterky a s radostí i hravostí tvořím dál!

Více info o galerii naleznete tu: http://www.galeriekotelna.cz/

Tipy pro malé i velké kutílky

Pokud doma rádi tvoříte s dětmi různé dekorativní předměty, ať už pro domácí využití nebo jako dárečky pro kamarády, babičky, tetičky a jiné milé osoby, tak tu je několik návodů, které zvládnete i s dětmi od cca 3 let. Jsou z mého blogu na idnes.cz, sice už starší, ale stále aktuální.

vázičky ze sklenic a sádrových obvazů: https://stepankaburesova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=573257

kuželky z pet lahví: https://stepankaburesova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=572293

mechový svícen, který přinese do vašeho domova vůni lesa a lze ho používat celý rok, nejen o adventu: https://stepankaburesova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=569126

Na dalších návodech pracujeme… Případně přidejte ty vaše!!! Těšíme se na komentáře i inspiraci!

Kde se bere inspirace…

Život je hra…To se lehko řekne, ale praxe obnáší mnohá úskalí. S mým „logickým“ myšlením nejsem zrovna rozeným šachovým velmistrem, nicméně nekonečné partii s partnerem, dětmi, příbuznými, přáteli, kolegy a lidmi „z ulice“ se prostě nevyhnu. A s úsměvem pozoruji, že nad dalším tahem si v mnoha situacích lámou hlavu i „šachisté“ kolem mě. Spousta nápadů se vynořuje, světe div se, během řízení auta. Onehdá jsme si to šinuli z Prahy do Liberce, já rozjímala nad tím, proč si přijdu jako služka pro všechno, jestli to náhodou není hlavně moje chyba, a z rádia se linuly vtíravé melodie současných českých bardů… „Šrouby a matice….blebleble“. V tu ránu mi před očima vyvstavnula podoba obrazu šachovnice s nalepenými rezavými matkami a šroubky, kterou bych honosně pojmenovala „Ladies and gentlemen“. Následná cesta ke šrotu byla trochu zdlouhavá a krkolomná, musela jsem si nasadit masku „šílené umělkyně“, aby chlapci z autoservisu pochopili, proč se ta ženská, co přijela s miminkem v kočárku, přehrabuje s očima navrch hlavy v bedně se starým železem… Ale výsledek se dostavil a už nejednoho člověka pobavil. A o to mi jde!

Jindy mi nápad přinesou věci-vypravěči příběhů. Od dětství hledáme v Jizerkách „poklady“, tedy odštěpky sklíček a nepovedené knoflíčky z předválečných mačkáren. Dýchá z nich kouzlo starých „dobrých“ časů, kdy v Sudetech žili Češi i Němci a v mačkárnách se vyráběly nejen krásné knoflíčky, ale i korálky, medailonky nebo třeba náramky pro princezny z pohádek tisíce a jedné noci…Se synkem jsme za posledních pár let našli knoflíčků bezpočet (proto jsem ho poprosila, aby obtiskl na obrázek své dlaně). A protože mě nedávno, po přečtení knihy „Život bez harampádí. Jde to i s dětmi.“ (jejím autrem je veselý americký minimalista Joshua Becker), začalo bavit využívat „harampádí“ k rádoby uměleckým účelům, vznikl nápad na obrázek s motivem „knoflíkové války„. Ony ty souvislosti s koncem výroby jizerských knoflíčků a závěrem druhé světové války samy volají o ztvárnění. Utrpení války a jakéhokoli konce jsem se pokusila symbolicky vyjádřit obvazy (z prošlé autolékárny), které mají i symbolizovat hranice mezi státy, mezi obdobími v dějinách, mezi lidmi…A do toho nalepila veselé knoflíčky, které na náš lišácky vykukují z horské hlíny dodnes a vypravují barvité příběhy…

A propos, sláva harampádí! Tedy, pokud máte hravou mysl a trošku času na uskutečnění tvůrčích záměrů. Jakožto zapřísáhlá třidička odpadů jsem se jednou cestou z nákupu opět jala vyhodit snůšku prošlých tužkvých baterií do speciální dírky v červeném kontejneru…Obtěžkaná těžkými taškami a se zády v jednom ohni mi hlavou blesklo postesknutí, že už bych si taky někde měla konečně dobít baterky…Třeba si zacvičit jógu nebo chvilku meditovat. Aha! Nápad byl tu, obrázek s názvem „Dobijte si baterky“, který by (nejen) mně dodával energii… Ideálně v barvách duhy (nebo sedmi čaker, jak je komu libo…), ale hlavně dotýkatelný neboli „haptický“. Podobným osudem si prošly i prasklé žárovky. To jsem si zas jednou pomyslela, kdy už se těm chlapům konečně rozsvítí… A v tom blik, nápad byl venku. Kulatá a špičatá žárovka, žena a muž, jejich neustálá výměna energií, názorů a čeho všeho ještě…Tehdejší moje modro-červené barevné rozpoložení přispělo k dotažení podoby obrazu „Muž a žena“.

Jedním z nejnovějších nápadů je vytvoření obrazu „Neplecha“ ze starého plechu, který nevyužijeme, protože se najednou kupodivu nevejde do trouby… Zázraky se dějí, tak se jimi s radostí nechávám inspirovat!

A jaká jsou děti vděčná inspirace! Můj sedmiletý synáček se jednoho rána na chalupě v Jizerkách dožadoval pozornosti a tak usilovně tloukl do okenní tabulky, staré skoro sto let, že „stařence“ ruply nervy a rozletěla se na desítky kousků. Krev netekla, zato nervy plným proudem. Ono totiž opravit staré předválečné okno není žádná legrace. Ale díky zručnému strýčkovi a dědovi se zadařilo… A na lopatce zbyly střepy z tenoučkého skla, které už se dneska těžko shání. Najednou jsem pocítila k té hromádce „neštěstí“ lítost a v hlavě mi přistál nápad… Což vytvořit obrázek, který posvětí tak vzácné zkušenosti jako pěstičkou rozbité okno z předválečných časů? Starost se proměnila v radost. Synek otiskl své neposedné tlapky na plátno, které jsme následně polepili střepy. Vždyť „střepy přinášejí štěstí“! Na jednom přistála i malá zlatá muška… Máme prostě v životě štěstí. A přejeme ho i vám všem! Radujme se z každodenních maličkostí!!!

 

výstava mamART v Ouky Douky Coffee

Přijďte na vernisáž nebo pak kdykoli od června do srpna posedět nad kávou či vínkem v kavárně Ouky Douky v Praze-Bubnech nedaleko kina OKO a setkat se tam s našimi novými výtvory!

Téma, které se tentokrát proplétá jako červená nit výběrem obrazů a fotek, je „komunikace“. A to na mnoha rovinách – s partnery, dětmi, kolegy, médii, společností i se sebou samým.

Těšíme se na vás!!!