Na jaře proběhla naše první po-covidová výstava v Café Spirit na Žižkově. K vidění bylo i pár nových obrazů. A hlavně, přidaly se k nám dvě nové tváře, Lucka Záškodná a Soňa Muchová…
A o čem, že to bylo? Za každou z nás krátký příspěvek.
Martina Žigmundová
Tématem hlubiny se zabývám od začátku své volné tvorby. Připravila jsem na výstavu obrazy jak jedny z prvních, tak i nejnovější díla. Je to taková linka, co se táhne celou mou dosavadní tvorbou. Je to obsáhlé téma. Může se jednat jak o hlubiny oceánské, ale i také o hlubiny v člověku jednotlivci. Hledáme prostory v přírodě, ve kterém se ztrácíme a jsme jen tečkou máku. Naproti tomu v sobě jsme velcí jako Bohové. Je to celoživotní pouť poznání a sebepoznávání. Nelze obsáhnout žádnou hlubinu, a to jak ve smyslu prostoru, tak ve smyslu sebe. Je to tajemství, a proto nás to tak láká. Je to neuchopitelný pojem a také nepolapitelný rozsah.
Na některých obrazech uvidíte výjevy prostoru – krajiny. Jedná se často o sever Evropy. Tam je cítit magie a prostor se tam zdá větší. Není tam velká rozmanitost druhů ani velké množství obyvatel. Je to právě sever, který vám dá zakusit onen velký prostor kolem vás, kde můžete být i celé dny sami – v pustině. Jsou tam sopky, horké prameny i jezera, na kterých plavou ledové kry. My vidíme jen jejich špičku. Obraz Ledovec znázorňuje tu skrytou větší část – hlubinu pod povrchem.
Obraz Eternity znázorňuje hlubinu zániku a věčnosti. Je to zamyšlení nad zánikem života. Co po nás zůstane? Je to ten „éter“ co po nás zavane. Severskou mytologii a historii studuji již nějakou dobu. Seveřani, chcete-li Vikingové, byli posedlí svou pověstí. Jejich životním cílem bylo právě to éterické, co po nich zůstane. Byla to jejich pověst a životní příběh. Takto se to alespoň zdá z jejich ság. Z těch vyplývá, že měli zájem ukázat se jako skvělí bojovníci a celkově v co nejlepším světle. Chtěli zemřít jako hrdinové. Nebylo myslitelné, že by něco slíbili a nesplnili. Šlo o jejich pověst. To je to, o čem se ještě dlouho po staletí dozvídáme ze zápisu jejich pověstí a ság. Umělci jsou také takoví bojovníci. Snažíme se o zanechání stopy a příběhů. Jeden z námětů jsem věnovala symbolu cesty bojovníka. Je sice přiřazován k severským národům, ale myslím, že si touto cestou prošli a stále ještě procházejí všechny národy. Z toho důvodu jsem symbol Bojovníka zařadila k našemu tématu. Hlubiny historie jsou stále spojené s dnešní dobou.
Hlubiny jsou široké téma. Vzala jsem od každé oblasti několik ukázek – snad se vám bude naše výstava k tomuto tématu líbit. Neváhejte a volejte, pište. Těšíme se na vaši odezvu.
zetmARTina
Štěpánka Burešová
Téma výstavy zavánějící čímsi hlubokým… V mém případě se do hlubin nořím s nadsázkou a humorem. Miluji moře, jehož taje i jinotaje jsou mi velkou inspirací, jak vidno třeba z obrazu „Na dně“ nebo u asambláží s oblázky z řeckých pláží. Poslední dobou se v záplavě informací a povinností snažím občas ponořit do hlubin svého nitra, kde hledám klid, ticho, mír a štěstí. Během vzácných setkání se svým poťouchlým alter ego přicházejí nápady na obrazy jako „Dobijte si baterky“, „Cesta lotosu“ nebo „Duše ve vesmíru“. Jsem šťastná a vděčná, že mohu sdílet své hlubinné představy s ostatními lidmi v živém prostoru této krásné kavárny. Za zpětnou vazbu i konstruktivní kritiku předem děkuji.
602 280 837
Soňa Muchová
Maluji od dětství. I s přestávkami.
Maluji pro radost a odpočinek a s láskou.
Maluji v noci, když děti, všichni spí.
Maluji pro kamarády, známé a taky neznámé.
Maluji akrylovými barvami na plátno.
sona.polivkova@gmail.com
608 717 851
více o mamART na www.mamart.cz