Martina Žigmundová
Maluji přes dvacet let. Fotografuji ještě delší dobu. Často své fotografie využívám jako předlohu k malování. Ráda se zabývám vztahy mezi lidmi a přírodou. Malba je mou stopou. Jak říkal Picasso: „Malování je jako psaní deníku…“ Zachycuji svůj život, situace a to, o čem přemýšlím.
Budu ráda, když se diváci zamyslí nad tématem a udělají si svůj názor. Obraz často vypovídá více o divákovi než o tvůrci…
Ve fotografii se zabývám portrétem. Baví mě objevování světa jiných lidí pomocí objektivu.
Moji dosavadní tvorbu můžete vidět na ZetmARTina – Fotografie, obrazy, kurzy anebo na Instagramu.
Štěpánka Burešová
Tvořím neustále… Ve svých aktivitách, včetně malby, kresby a počítačové grafiky, se snažím dosáhnout nejlepšího možného výsledku za daných podmínek. Jakožto amatér do morku kostí „fušuju“ do spousty dalších oblastí, včetně výchovy dětí, vaření, tvůrčího psaní, hraní na hudební nástroje, cestování či zahrádkaření.
Koncept mamART je pro mě prostorem pro setkávání lidí a sdílení zkušeností, ať už se jedná o ženy-matky, naše příznivce i kritiky. Sama osobně dávám přednost skupinovým výstavám, při kterých vynikne specifičnost vyjádření jednotlivých umělců v sousedství jejich souputníků.
Ve své tvorbě momentálně pluji na vlně abstrakce, která mi umožňuje ponechat prostor náhodě i divákově představivosti. Ke svým dřívějším dílkům přistupuji se zdravým kriticismem a s chutí sleduji vývoj myšlenek, nápadů a postupů svých i ostatních tvůrčích matek…
Pokud svým laickým přístupem a drzostí svá neumělá díla dokonce i vystavovat inspiruji další ženy ke spontánní tvorbě, která přináší především radost a „dobíjí baterky“, budu neskonale šťastná!
Některé moje výtvory jsou ke shlédnutí na https://stepaburesart.webnode.cz/
Markéta Skřípalová
Jsem spíš kreslíř než malíř. Kreslím asi od tří let. V té době, ještě za totáče, mi učarovaly komiksy Kalle Anka, švédská verze Kačera Donalda, laskavé a vtipné kresby britského Richarda Scarryho, z československých komiksů samozřejmě Čtyřlístek, dále Marko Čermák, František Skála… A tak jsem během svého dětství nakreslila hromady komiksových příběhů. Štětců jsem dotkla jen občas ve škole, v ZUŠce, tu a tam doma. Natož olejové barvy – ty jsem objevila až na mateřské, kdy se v blízkosti mého bydliště otevřel malířský ateliér. Když jsem tam začala docházet, spalo moje miminko před ateliérem v kočárku anebo jsem ho měla na jedné ruce a druhou jsem malovala.
Tvorba je pro mě prostředkem k vyjádření vnitřního světa. Někdy čerpám z vlastních snů, aktuálního rozpoložení, témat, která mě momentálně oslovují. Často se před a při malování nalaďuji hudbou, ať už aktivním hraním na nástroje nebo poslechem nahrávek.
Eliška Šimanová
Napsala bych „Tvořím snad odjakživa“, ale syn si tu ze mne dělá legraci, že hovínka… tak znova. Tvořím ráda a pořád, i když v současné době ne příliš intenzivně… kreativitu nevidím jen v umění, ale ve způsobu života vůbec. Takže nyní víc než obrázky a plátna tvořím excelovské tabulky, texty a koncepty…a doma občas dojde i na to plátno – většinou po večerech. Malba je pro mě možnost ventilovat své myšlenky jiným způsobem než slovy a řečí. V symbolech, obrazech, kompozicích a vrstvách. Jde mi více o autenticitu a vyjádření než o technickou stránku, která třeba pokulhává a vyžaduje daleko víc času a úsilí. Takže by se dalo říct, že jsem si „z toho umění“ slízla smetanu 🙂
A kdy se k nám přidáte vy?